Přikráčel na zádech
ještěrek
zelených jak sníh
a modrých
a černošedých
v doprovdu
trubek
jako bůh
Všichni kolem v bělostných
šatech
s úsměvy dědiců adptovaných
trůnů
s rozepnutými rukávy
třásli si rukama
a na hodinách všech věží
na všech světových stranách
byl shodný čas
A
popsat tu chvíli
kdy závoj prachu vyretušuje
vše znesvářené
kdy z hnízda trouchnivosti
vyšlehne plamen
a slepý král
prohlédne...
...popsat tu chvíli
bylo pouhým pokušením
nikoli
příkazem...
***
... takovej slepej král ... má svoje výhody ... když šlápne vedle - do propasti - ani o tom neví :-) - jen ten slet dolů musí bejt dost drsnej ... a král na dně? ... takovejch tu bylo ... nádherné čtení ... chi k vínku ouplná deprese ...
18.11.2008 14:06:00 | Marcella