Odešla jsi bez rozloučení,
jak se s tím mám vyrovnat?
Tvým odchodem se všechno mění,
ani jsem ti nestačila sbohem dát.
Odešla jsi na místo,
kam za tebou nemůžu jít
a i když stále bolí to,
o tom že se zas shledáme budu snít.
Už dlouho ležíš v chladném hrobě
a já mám zas o důvod míň se smát,
však moje myšlenky se stále upínají k tobě,
teď už vím, že smrt dovede pouze brát...
Ach ano, smrt drahého člověka nikdy nevrátí zpět, ale kdo ví, někdy nás zavede na cestu k někomu jinému, kdo se stane také našim blízkým... bolavá básenka. Čas jednou přebolí tu ránu, jen krásné vzpomínky navždy zůstanou...
21.11.2008 14:29:00 | NikitaNikaT.