Po kapkách odcházíš
vstříc novému ránu
... noci probdělá...
V objetí nekočících paprsků
ukrýváš strunu nepoznání
...bloudivých myšlenek...
Jsi rodu žena, tak silná...
Vždy s večerem se ti navrací
...nová šance...
...V šlápotách tmy...
Co skrývá atomy trápení...
Vtěsnané v molekulách toužení...
Svíčkovou jinovatku...
I jiskřivé chvění...
.
.
Tiše Ti závidím
odlesk hvězdného třpytu...
Než pohladí tě
ruka kouzel
při
úsvitu...
to vše..
a mnohem více noc v sobě skrývá..
dokáže být mrtvá..chladná..
avšak i hřejivá a živá
je mnohotvarem a vším co ve hvězdách je psáno..
a tisícerým pohlazením..
tak dík..noci za každé další ráno :o)
30.11.2008 08:50:00 | Bean
Krásná,nutí se přidat k tvému vyznání.
Jak mi noc hned zkrásněla a stala se důležitější.
27.11.2008 15:30:00 | s.e.n
No páni..a já budu dost zřejmě asi taky noční tvor :-)
26.11.2008 17:26:00 | Chancer
Není třeba slov, ST!
25.11.2008 13:00:00 | JaniHani
Zas ta prvá sloka je podle mne úžasná a kdybys napsala jen jí , tak už nemusíš psát dále . Líbí se mi moc Jirka
25.11.2008 10:01:00 | kavec
tak tahle se mi od tebe libi velmi, zda se mi, ze v posledni dobe pises nejak jinak... lip a lip... emoce delaji hodne...
23.11.2008 22:06:00 | saddova
Labutěnko, krásná básenka, lehoučce se mi četla, záver je úžasný, hmm, připomnělo mi to pohlazení mého milačka... jeho teď ho cítím... je to jen malá chvilka...
23.11.2008 20:31:00 | NikitaNikaT.