Anotace: ...v autobuse člověk nechtěně zaslechne mnoho lidských příběhů...dnes bylo ticho...dnes mluvila venkovní tma...
Za okny ranní tma
probouzená světly
projíždějících aut
pole prosvítá sněhem
co nestihl roztát
v dáli světla letiště
jako zářící kasino
a
u silnice svíčka
v jejímž svitu rudé květy
připomínají bolest...
spojen se zemí
kterou obléká sníh
už neuvidí slunce
úsměv milovaných
neucítí jejich teplo
vše vzala
r y c h l o s t
vybrala daň nejkrutější...
02.12.2008 22:02:00 Tygropes
Některé silnice jsou takovými pomníčky doslova lemovány a každý z nich připomíná zbytečnou smrt.
27.11.2008 21:16:00 Bean
prach jsi a v prach se obrátíš..
věta co říká vše..
no a pak..se na zem navrátíš..
do těla..po němž tvoje duše žhne..
aneb kdo nereinkarnuje s nami..
je tezke smutne a to louceni
o to veselejsi je vitání na svět .o)
26.11.2008 10:08:00 NikitaNikaT.
S těmi svíčkami u silnice... vzpomněla jsem na to, že kdykoliv jedu a něco takového vidím, kolikrát aj věnce, úplnou hromadu kytek, fotek, sívček... hrozne mne píchne u srdce a skorem hrknou slzy... jinak je hezké projíždět Prahou, když je už tma, všecko svítí... mám pocit, že je kouzelnější, než za světla, kdy člověk vidí vše, aj tu špínu.