Anotace: ...v autobuse člověk nechtěně zaslechne mnoho lidských příběhů...dnes bylo ticho...dnes mluvila venkovní tma...
Za okny ranní tma
probouzená světly
projíždějících aut
pole prosvítá sněhem
co nestihl roztát
v dáli světla letiště
jako zářící kasino
a
u silnice svíčka
v jejímž svitu rudé květy
připomínají bolest...
spojen se zemí
kterou obléká sníh
už neuvidí slunce
úsměv milovaných
neucítí jejich teplo
vše vzala
r y c h l o s t
vybrala daň nejkrutější...
Některé silnice jsou takovými pomníčky doslova lemovány a každý z nich připomíná zbytečnou smrt.
02.12.2008 22:02:00 | Tygropes
prach jsi a v prach se obrátíš..
věta co říká vše..
no a pak..se na zem navrátíš..
do těla..po němž tvoje duše žhne..
aneb kdo nereinkarnuje s nami..
je tezke smutne a to louceni
o to veselejsi je vitání na svět .o)
27.11.2008 21:16:00 | Bean
S těmi svíčkami u silnice... vzpomněla jsem na to, že kdykoliv jedu a něco takového vidím, kolikrát aj věnce, úplnou hromadu kytek, fotek, sívček... hrozne mne píchne u srdce a skorem hrknou slzy... jinak je hezké projíždět Prahou, když je už tma, všecko svítí... mám pocit, že je kouzelnější, než za světla, kdy člověk vidí vše, aj tu špínu.
26.11.2008 10:08:00 | NikitaNikaT.