..ležím v svý posteli..(dneska už potřetí)
najednou nebe hřmí..a anděl přiletí
trochu mě vyděsí..nohy má špinavý
kynklá se nade mnou..skoro až u hlavy
zběsile šuští si..křídly jak kolibřík
zíráme bez dechu..pak chyt´se za kotník
a uďál´zvláštní věc..srdíčko s křidélky
duha mu pomohla..ty mocné pastelky
tu snovou skulpturu..svou září zhmotnily
čas se hned zastavil..světy se spojily
a když se narovnal..a já se nadechla
řek´..ačto nemluvil..abych ho poslechla
kývla jsem do výše..jako že rozumím
a v mžiku odletěl..s ním i můj splín..
Ten rošťák Mava už mě trápí chvíli...
ale musím ho chválit, ještě má dost síly ;o)))
16.09.2005 15:20:00 | Cecilka
:o) ty třeštidlo, mému srdci tolik milá,
prach polykám, však řehtám se jako kobyla :o))
16.09.2005 15:10:00 | Cecilka
Pošli mi ho, prosím! A pak že blbiny.. pch! Tohle je těžký kalibr a ještě k tomu krásný.
16.09.2005 13:52:00 | Písnička
Noo a mě se zdálo o Jágrovi,já se picnu.
Přeji krásný víkend...básnička kouzelná.
16.09.2005 11:15:00 | takova
Ještě že ty "rajstajblíky" máme,
potom snadno splínům zamáváme ;o)))
díky za ní, milá paní!
16.09.2005 08:47:00 | Cecilka