Veselá holka

Znala jsem jednu moc veselou holku,
která se občas jak dítě chovala.
Nosila vlasy svázané do dvou drdolků
a vždy našla důvod, aby se zasmála.

Chodila po světě vždy s dobrou náladou
a taky s úsměvem od ucha k uchu.
Kde brala sílu dnes je jí záhadou,
však všechno, co dělala, bylo ve veselém duchu.

Potom svou radost někde ztatila,
sama neví proč, a co se s ní děje.
Moc ráda by se teď na svět vrátila,
hledá svou sílu, však neví, kde je.

Pořád to nevzdává, hledá ji dále,
jen její nálada už není veselá.
Vždyť už ji znáte, je protivná stále,
jen bez té síly s tím nic nenadělá.

Tak jí prosím věřte, že taková není,
ta špatná nálada pramení z toho, co zažila.
Až najde svou sílu, zas se všechno změní,
pak bude veselá, stejně, jak dřív byla.