Ozářila mě
Xenonovými světly
Mířila ke mně
Nezpomalovala
Setkali jsme se
A odhodila mě jak hadr.
Byla v tom síla
Nevím kolik koní
Vrátila se
Bylo jí to líto
Brečela
Ať neodcházím od ní
Seděla u mě
Držela mou ruku
Ozářila mě
Provinile smutným úsměvem
Miluje mě
Dokud neumřu
nebo dokud tě nesrazí znovu a znovu k zemi...
...skvělé dílko...
vážně...dějem je skvělé a opět krásně vyjádřena myšlenka...
nevím co dodat:-)
17.02.2009 01:12:00 | Lady Carmila