Anotace: Psáno s myšlenkou na lidi, bez kterých si své dny neumím vůbec představit a kteří jsou součástí fascinující mozaiky mého života.
Dnes - v této rozběhlé vánoční době,
ukliď si nejen byt, ale i v sobě.
Vymeť si zatrpklé kouty své duše,
ať slova o lásce nezazní hluše.
Zapomeň na křivdy, nesváry, hádky,
zlá slova odplaty nepouštěj vrátky
- nechej je rozplynout, počkej, až zmizí,
až ti nic lidského nebude cizí.
Očištěn pokorou, v samotě sníce
můžeš pak zažehnout vánoční svíce.
někdy mi přijde, že vzhledem k tomu, že mám dva pejsky, tak mám Vánoční úklid každý týden..:oD
21.07.2009 10:50:00 | Agniezka
Trošku mi to připomíná atmosféru gruntování u nás doma. Trefně napsané. Dokonce tak, že jsem se chytil za nos.
20.02.2009 16:55:00 | René Vulkán
tahle je nádherná až husí kůže mi po těle běhá
dýchá z ní krutá pravda i něha...
30.12.2008 16:41:00 | akneliam
ST! dosti působivé.. ze života jako vystřižené... a hlavně je to myšlenkové a někteří lidé by si to měli přečíst a některí ne jen jednou a několikrát, aby si to uvědomili...
17.12.2008 08:03:00 | NikitaNikaT.
Duševní úklid je někdy mnohem těžší, než prostorový...i když se u něho člověk tolik fyzicky nenadře... :o)
11.12.2008 08:38:00 | labuť