Anotace: někdo mě musel naučit, že i o dobré přátele může člověk přijít...
Na chvilku jsme stály
ve stejném pokoji,
povídaly, se smály,
to už je obojí
jedno.
Vyšla jsem ven,
trochu se porozhlédnout,
a jednou jen
na chvíli zapomenout.
Pak chtěla jsem se vrátit
však dveře nešly otevřít.
Co neměla jsem ztratit,
o tom mohu jen snít.
Že je klika z jedné strany
pouze, to jsem zapomněla,
měly jsme spolu velké plány,
proč jsi neotevřela?
Jen přes stěnu jsi zakřičela:
"ty dveře sis zabouchla sama!"
Kdybych tak vrátit směla
ten pokoj, kde byl mír mezi náma.
Uplně to stejne se stalo mě a teď toho lituju:(Ale už si budu dávat pozor doufám...
03.01.2009 22:50:00 | Vanesska
to se tak někdy holt stane...a pokud si člověk ty dveře zabouchne sám, tak to o to víc bolí a štve...ale naštěstí nejsme na světě sami a tak se stane, že se objeví někdy někdo...další....:-))
17.12.2008 05:05:00 | shakespeares