Anotace: Úterní chvilka poezie...
Vcházíš do jámy lvové,
a čumíš do těch bledých tváří.
Podávají Ti roztřesené ruce,
do krve rozpíchané,
poničené, potrhané.
Nepřítomný pohled
prostupuje Tvým tělem
jako bodavá bolest mé mysli.
Nevšímej si toho
a běž si zatančit.
Tanči s černou dámou
posilněnou alkoholem
a dávkou heroinu.
Protanči s ní celou noc
a jeď noční tramvají
do stanice štěstí.
Pak ulehni do postele,
zavři oči a sni svůj sen.
Sen o konečné stanici.
Zvláštní, že lidi leckdy vidí a stejně si nepřipustí jasnou zkázu, když do toho jdou, že cosi převáží jejich pud sebezáchovy, ač stejně chtějí žít...
15.01.2009 13:09:00 | bába čurchlastka a inkontinenční ucháč
Není to z vlastní zkušenosti, jen mě něco napadlo a vzniklo tohle.
02.01.2009 13:53:00 | Mademoiselle Drea
je to z vlastni zkusenosti?? myslenka se mi libi, ale lepe bych to propracovala, jeste bych si s tim pohrala.
02.01.2009 13:41:00 | saddova
Zbavit se závislosti je asi velmi obtížné...moc pěkně zpracovaná myšlenka je Tvoje báseň:ST
26.12.2008 09:08:00 | Holis