Kreslit slova

Anotace: k Vánocům trochu jinak… (omlouvám se za délku)

Jedeme z posledního nákupu
před Štědrým dnem
Silnici olemovanou stromy a poli
polyká tma
Někde tu je…
Náš rytíř dravců
provázející každodenní
jízdu do práce
…
Na stole čeká
bramborový salát
ještě rozškatulkovaný
do jednotlivých ingrediencí
Kuřecí řízky
nastavují svá těla
na slané poplácání
před uložením do lednice
(losos připravím přírodně)
Uznáváme svobodu chuti
(kéž by nám alespoň kousek z ní
darovali naši politici do nelehkého roku 2009)
…
Ložnice skrývá
čtyři prádelní koše dárků
a další pod postelí…
Ano, letos jsem to trochu přepískla
No a co
Byly chudé roky před těmito Vánocemi,
a tuším, že budou i ty následující
Kromě toho,
před příštími svátky
musíme zvládnout
jedny dvacetiny a maturitu,
dvoje osmnáctiny
a jedny čtrnáctiny
A taky, lásko,
brzy po tom
Ti bude padesát
Já vím,
nám stačí jen flaška červeného vína
a spojené dlaně
(druhou dlaní malé slané zobání,
třeba kešu ořišky)
…
Díky útoku angíny, teploty
a Tvého naléhání,
jsem si dopřála jeden den dovolené
Když konečně po pěti dnech
zabraly prášky proti bolesti,
jako s bábovičkami na písku
jsem si hrála s bramborovým těstem
a ukládala do něj uzené tak,
jak to má ráda naše nejmladší dcerka
Cítím, jak do mě vstupuje klid…
(byl to dobrý nápad, lásko,
ten den dovolené!)
(přestože si jej
kvůli pracovním úkolům
nemohu dovolit)
Děti kolem mě šílí,
předvánoční úklid!
Nejstarší dcera je v práci
Syn si maluje pokoj
Další dcera žehlí a myje podlahy
a poprvé v životě připravuje
bramborový salát
(podle receptu své pokrevní maminky)
A nejmladší Lucinka
vysává, utírá prach a aranžuje svícny
Hlava rodiny všemu dozoruje,
všem pomáhá
a snaží se u toho relaxovat
Cítím, jak do mě vstupuje klid…
…
Je dlouho po půlnoci
Koukáme na televizi
a ve mně hrají jemnou melodii
slova z jednoho filmu:
„umíš kreslit slova?“
V té větě cítím
růžovou, zelenou a zlatou barvu
V té větě slyším Maláska
V té větě čtu neskutečně lidskosti
psané, mluvené, objímané
…
Omlouvám se za mnohoslovní sdělení…
Jen jsem vlastně chtěla říct:
„Pojďme kreslit slova
do svých dlaní,
do modrých stránek,
do svých srdcí

a nejen v roce 2009

Jsme jejich nosiči, dárci i příjemci
S láskou vám všem přeji
jen ta růžová, zelená, zlatá
(láska, naděje, bohatství duše),
a také žlutá a oranžová
(pozitivní mysl, radost)
a alespoň kousek bílých
(nevinnost),
abychom měli čisté svědomí,
až se děti budou ptát,
až se bude psát rok…
(Katapult)