Hláskuji těm,
co slyší…
Vyslyšena se
navracím.
Co je navíc
poztrácím.
Prstem
na sklo okenní.
Dechem
obraz proměním.
Dlaní horkou
smažu.
Do uzlíku
svážu.
Slova,
co jsou neposedná.
Vyzdvižena
ze dna.
Omyta,
slanou vodou.
Nesena
slizkou nepohodou.
Dána
těm, co mají sluch.
Pocit,
že už nejsem vzduch.
Díky těm,
co slyší…
Kdo má uši k slyšení, slyš...
01.01.2009 14:05:00 | Chancer
slyším..
a hlásky tvé dávají mi křídla..
ve světě smutku..
slyším..
a cítím jak duše je umytá od mýdla..
a sluší jí to
vskutku .o)
01.01.2009 01:58:00 | Bean