Amy mi zpívá…
Ta Amy bláznivá
a uhrančivá.
Chtěla bych vyrazit do ulic.
Teď nad ránem.
Necítit nic,
po boji prohraném.
V rytmu bicích.
V rytmu nakřáplého hlasu.
Kolik mi asi zbývá času,
do roztrhání
sněžných cích ?
peřin nebe nebeských...
Účetnictví života:
něco ve mně blekotá:
,,měla bys mít strach,
celé je to krach"!
Podívám se do zrcadla.
Vidím.
Zatím jsem nepropadla.
Ano,jistě – párkrát padla.
Na zadek a do střepů,
a z toho se oklepu.
Takže…
i když budu znovu lkát,
stačí chvíli posečkat.
Toužím…
znovu
…vstát !
vydržet na nohách a nebo znovu vstávat... asi se to musí... mláďata kopytníků vědí své
10.03.2009 23:11:00 | drsnosrstej kokršpaněl
To je oč tu běží, správně..a teď je ten úplně nejideálnější čas k tomu ;-)
01.01.2009 17:29:00 | Chancer
To Ti moc přeji!!! Drž se ženo, vždyť někdy je největší síla ve slabosti člověka... A věř, Ty jsi silná osobnost, i pod svými slzami :-***
01.01.2009 14:12:00 | Levandule