Chtěl jsi, abych čekala
Na něco, co mě nečeká
Ať naučím se v tobě číst
A vyprávím ti před spaním
Však moje víra selhala
Kdo zpomalí, nic neuspěchá
Končí nekonečně dlouhý list
Roztrhám ho? Zachráním?
Proč odmítáš, cos dříve hledal?
Co cítí tvoje otupené city?
Jsem to já, ta kniha, se kterou jsi sžitý?
Víc, než přítomnost by si mi nedal?
Dřív hledals slova
Teď utíkáš, teď zápasíš
Má naděje, má mrtvá touho
Zvenčí zvracíš, uvnitř krvácíš.
,,Už nejde začít znova,,
pripomína mi to niečo..inak tvoja básen ma chytila za srdce..velmi pekná..
09.01.2009 12:49:00 | bejbyyyy