Anotace: černý humor
Našel jsem růži snad spadlou
s rakve nějakého velikána
v každém případě už zvadlou
bylo to takhle z rána.
Ležela před Národním divadlem
co nachází se v Praze
a na tom květu povadlém
začaly řádit saze.
Hleděl jsem na divadlo
a taky na růži
co mě to jen napadlo
to duši nevzpruží.
Představil jsem si rakev
v níž ležel velikán
jak pijavice na krev
sběhli se lidi ze všech stran.
Sešli se nebo sběhli
ač tuhá byla zima
a byli celí zkřehlí
však prý je pohřeb prima.
Jen chudák růže spadla
uvadl její květ
vypadla i z divadla
jo takový je svět.
Líbí se mi to moc! Krásně střelený! A na saddovku kašli,
i když má často pravdu. Někdy jenom svou. Do mě se taky pustila, a docela jsem se pobavil a vlastně ji dal i za pravdu. Teda když se mnou souhlasila. :-)))
09.01.2009 16:25:00 | Zasr. romantik