Ospalou ulicí
vedou Tvé kroky ránem,
před sebou dálnici
v úkolu neodkladném,
přišlápneš plyn ...
Jak rád bys ještě spal,
s nákladem za zády
ženeš se dál a dál ...
V srpnovém žáru
i za lednových vánic,
dobře znáš úklady
všech slepých cest i dálnic.
Polévku v bufetu
a kávu v motorestu,
za volant usedáš
na další dlouhou cestu.
Se spánkem za víčky,
únavou na zátylku,
na patník usedneš
na malou volnou chvilku.
Záda si narovnáš
a koukáš kolem sebe,
volný jsi jako pták,
nad hlavou modré nebe.
A znovu dál a dál,
uháníš další míle,
jak doma uléháš,
těšíš se na ty chvíle ...
Ospalou ulicí
vedou zas kroky ránem,
před sebou dálnici
polykáš v lednu chladném ...
... jen spáčům tiše závidíš
a neseš dál svůj kříž.
nemám slov...jenom zírám,vím,kdo bude mít z tohoto dílečka taky ohromnou radost!
12.01.2009 19:01:00 | střelkyně1
Mám slzu v oku, básenka lehce dojemná, tohle já dobře znám, aj na vlastní kůžu... smekám a klaním, téhle Tvé tvorbě, tišem závidím Tvůj um a cit... Ach ano, každý řidič, co ráno, v brzkých hodinách, kdy většina ještě spí, za volant usedá, ať je sluneční žár, ci plískanice, vichr, bo splalující mráz... on dlouho do noci jezdí, do postel se muži a ženy vrácí... někdy až po týdnu, či 14dnech... a někdy je to ještě dýl...
12.01.2009 08:38:00 | NikitaNikaT.
Chlapům co musí sednout za volant každý den, není co závidět, moc hezky jsi to napsala:)))
11.01.2009 22:11:00 | Holis