bezcílně se obracím
metám kotrmelce
chytám vločky
zrcadlících okamžiků
a koupu se s nimi ve vířivce
ovšem
zpátky je nevracím
protože
stejně je už nikdo nechce...
pak jen tiše ležím
a naslouchám
legendám z šálku
s horkou čokoládou
o mystickém šperku
ve visutých zahradách
chráněném
modrookou kněžnou
a cítím
teplé odlesky
té vzácnosti
na průčelí
svého ledového srdce...
ty že máš ledové srdce?;))
krásné, musím souhlasit, ty kontrasty, ale jako vždy snad...
14.01.2009 22:10:00 | okousaná od světlušek
Horká čokoláda x ledové srdce... sázím na tu čokoládu. Jak se srdce ponoří, led bude tentam... :-)
13.01.2009 13:12:00 | Triffid Kolbe