Šel jsem jednou galerií
Jeden obraz mě tam upoutal.
Byl člověčí fantazií,
A nikdo na něj nekoukal.
Byla to škoda,
Dvě postavy tam stály.
Pod nimi byla voda,
A oni se nebáli.
Malíř měl asi paletu
Velice chudou,
A nebo maloval za letu,
A možná říkal, že tam barvy jednou budou.
Proto asi obrazu si nikdo nevšímal.
Každý se jenom o barevné zajímal.
Mě naopak připadalo jako by to na obraze žilo,
Však zjistil, že to bylo autorovo poslední nedodělané dílo.
ST! až jsem lehko povzdechla, smutný závěr. Básenka se mi moc líbí, tak moc myšlenková, nápaditá... vidíš, aj maličkostí si člověk dokáže všímat, i jen pár barev stojí k povšimnutí... temu se řéká skromnost... Jsi pozorující člověk, jež se snaží najít krásu opravdu aj maličkostech, abo ve věcech, které nikdo zatracuje.
19.01.2009 12:51:00 | NikitaNikaT.
Obrazy mám rád, ale jsem na starou klasiku, kde žena vypadá jako žena a né jako pokroucený jeřáb.
17.01.2009 23:53:00 | Psavec
líbí velmi
a ST od milovnice umění malířského a tulačky po galeriích světa:-)
17.01.2009 19:35:00 | Mbonita