Blázním čím dál víc
a já to vím,
včerejší den už zpátky
nevrátím,
tak tady dnes jen tak
chytám lelky
a u těch lelků
přemýšlím...
Myšlenky do ucha
bzučí mi jak první
včelky ...
Déšť umyl ze všech strání
moje stopy.
V nich
v mrazivé noci
horkostí těla
tiskla jsem
postavy andělíčků
a myslela při tom
na anděla ...
Dospělý tohle nepochopí
jak láká
čerstvě padlý
bílý sníh ...
...mám to stejné s Waywardem...není divu, je pouze o dva dny mladším Štírem.
23.01.2009 23:03:00 | Mario de Janiero
Ale to je prima bláznění! Ledoví zmrzlíci bez emocí nejsou můj šálek čaje, tohle ano "o)
23.01.2009 13:46:00 | Iva Borecká
Jestli ptákovina, tak roztomilá :-))
Alespoň kdyby to tak nezáblo...
22.01.2009 09:39:00 | poustevník Jirka
koukám na ty lelky..
k tomu touha na anděla..
jeho nástroj velký..
a ta..
co by jej tak chtěla :o))
mno..nic inýho mje nenapadlo..
ps: pozdravuj anděla
22.01.2009 06:28:00 | Bean
I dospělý někdy pochopí
že jeho sbírka na smetí
potřebuje sníh a tání
dětsky něžné lelkování.
:-)
22.01.2009 00:11:00 | Isobel