Ztrácím tě
Ztrácím tě
Anotace: ...proč mne opouštíš?...nenechávej mne tu samotného...
Ztrácím tě, mé světélko ve tmě,
ztrácím tě mé duševní dvojče,
cítíš, jak se mi vzdaluješ, jak na moři loď?
Mizíš mi v dálce, má lásko,
snědla tě tma, má bohyně,
tíží-li tě něco, břímě své mi do rukou shoď.
Voda tě pohltila, plaveš jiným směrem,
mizíš mi z dohledu, kryje tě mlha,
řekni mi, byla tvá láska skutečně opravdová?
Chci být s tebou, moje hvězdo,
chci cítit tvé tělo, tu vůni bezpečí,
kdo mé křehké srdce nyní mi schová?
Chybíš mi, byla jsi mé slunce,
tvé rty mi kdysi byly vším,
nezmohl jsem se na jediné slovo, pamatuješ?
Bál jsem se tě dotknout,
abych tu nádheru neponičil,
řekla jsi: Nehleď věcí, co pro lásku obětuješ!
Ztrácím tě, má jediná přítelkyně,
ztrácím tě, má hříšná vílo,
cítím, jak se pod námi prolomil průhledný led.
Neopouštěj mě, vždyť jsi vzduch co dýchám,
nenič to pouto, jenž spoutalo nás,
jsi příliš chtivá, ještě jsi nezhlédla svět.
ztrácím tě mé duševní dvojče,
cítíš, jak se mi vzdaluješ, jak na moři loď?
Mizíš mi v dálce, má lásko,
snědla tě tma, má bohyně,
tíží-li tě něco, břímě své mi do rukou shoď.
Voda tě pohltila, plaveš jiným směrem,
mizíš mi z dohledu, kryje tě mlha,
řekni mi, byla tvá láska skutečně opravdová?
Chci být s tebou, moje hvězdo,
chci cítit tvé tělo, tu vůni bezpečí,
kdo mé křehké srdce nyní mi schová?
Chybíš mi, byla jsi mé slunce,
tvé rty mi kdysi byly vším,
nezmohl jsem se na jediné slovo, pamatuješ?
Bál jsem se tě dotknout,
abych tu nádheru neponičil,
řekla jsi: Nehleď věcí, co pro lásku obětuješ!
Ztrácím tě, má jediná přítelkyně,
ztrácím tě, má hříšná vílo,
cítím, jak se pod námi prolomil průhledný led.
Neopouštěj mě, vždyť jsi vzduch co dýchám,
nenič to pouto, jenž spoutalo nás,
jsi příliš chtivá, ještě jsi nezhlédla svět.
Autor démon zatracení, 23.01.2009
Přečteno 301x
Tipy 15
Poslední tipující: Romana Šamanka Ladyloba, deep inside, Agniezka, Ammazonic, Dejfor, Falco, Veronikass
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Tak mě napadá, že ztráta něčeho(někoho) nám blízkého je vždycky hrozná, ale možná je pořád lepší než zrada. Když něco ztratíme, je těžké se vzpamatovat, ale zůstanou většinou alespoň hezké vzpomínky.
28.01.2009 18:19:00 | deep inside
to je vždy smutné, když nás někdo opustí...:(
28.01.2009 15:55:00 | Agniezka
:-) jsme snílci, dneska sem přemýšlel o tom, co jsi mi řekl. Máš pravdu vidíme svět jinak, Lidi vidí věci, my vidíme city.
23.01.2009 20:59:00 | Falco
Nádherné, jako vždycky. Každá báseň je pořád silnější a silnější a zanechává ve mně pořád něco nového a krásného, i když je smutná. A já ti za to děkuji... :-)
23.01.2009 14:10:00 | Veronikass