Postačí růže

Toužíš po slovech, jež laskají
nebo chceš uchvátit pouze mé tělo?
Krůpěje potu po tváři stékají,
zvlhlo i tvé nahé čelo.

Kdo jsi, že chceš moji lásku,
jsi ta, kterou osud mi zvolil?
Neskrýváš se jen za temnou masku,
vážně chceš, aby měsíc nás spojil?

V jeho tmavé záři u řeky očistné,
svou ruku do tvojí potichu vložím,
zničíme ty otázky zbytečně bolestné?

Své srdce do dlaně tvé s obavou uložím,
pak polibek vášnivý navždy nás sváže,
buď mojí květinou - postačí růže.