Jezero..
Jezero..
Díky Ti, Měsíci, za druhý domov
zůstanu smím-li, od úplňku po nov
Seléné každou noc míň a míň září
přimrznu ke skalám Tvým dolů tváří
u Lacus Somniorum mám své sny tajné
do jehož dna v noci dívám se na ně
poslední sen ze všech je nejkrásnější
zůstane snem? nevím, to sny neřeší
Jezera Snů led mi přimrzl k srdci..
zda svoji tvář někdy otočím k Slunci?
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Básenka mi na chvílu zněla jako ledové králoství... srdce by nemělo nikdy zamrznout, ani na malou chvílu... Já vím, že láska rozehřeje srdce, aj z nejtvrdšího kamane, led není překažkou, ten roztopí se během chviličky... kéž teplo přinde, a do srdce se vkrade.
02.02.2009 17:54:00 | NikitaNikaT.
Z té nádhery mám až husí kůži.Úplně jsem si to představila: temné jezero, nekonečná hlubina, zářící měsíc,
smutno v srdci, sny, které se ve skutečnost promění a vycházející slunce, které nejprve ozáří tvář a pak rozehřeje srdce. Velmi působivé dílo.Dávám ST! a ne jen jedno.U mě jich máš na sto.
31.01.2009 23:40:00 | JaniHani
