V zemljance přežívá sama
dívka, co chybí jí máma
Jak ve středověku...
Od setmění do rozednění
spánkem prolíná rozechvění
na které nezná léku
...sama...
Tak kopance a facky zná
a zraje dívka líbezná
v ženu
.
.
.
Když čas se naplní
jde za svým cílem.
Nastane ta fatální chvíle
kdy objeví se dáma
a rce
"Pojď sem, já jsem tvá máma"
A dívka žena, odvrací tvář
odchází do tmy, životu odevzdána
Odchází do života...
(Kolem ní svatozář...)
Supertip, moc se mi líbily slovní prostředky, které máš v básni.
02.02.2009 10:51:00 | Lilly Lightová
Je to smutné, ale tak mocka reálné. Mrzí mne někdy chování žen, když jedno dítě je hýčkané víc, než to druhé, pak přenáší se to na generace... či je to v genech? Těžko řéct.
01.02.2009 15:52:00 | NikitaNikaT.
.......smutná, krásná....jsem bez dechu a ohromena, jak skvělou věc Tvá hlava vytvořila.ST za obsah
01.02.2009 00:07:00 | JaniHani
Jako kdyby některé existence připravovaly své děti na válku nebo jiný avšak podobný kolaps...
31.01.2009 18:43:00 | Chancer
st...za obsah...spusta lidí vurůstá bez pohlazení..a to je smutné...
31.01.2009 17:28:00 | Lady Carmila