Anotace: nemá ho spousta příběhů, cos četla, nemá ho ani ten náš
Před třemi lety jsi četla Shakespeara
a brečela jsi u toho,
pamatuji si snad každou slzu,
co ti stekla po tváři.
Všechny jsem je poctivě slíbal,
a tys mi poprvé řekla,
že mě miluješ
Před dvěma lety
to byli Remarquovi Tři kamarádi
a to jsi se stěží držela.
Chtěla jsi mi to předčítat,
u konce se ti klepal hlas
a pak si se ke mně přitulila
a já stejně vím,
žes brečela
Před rokem jsem tě těšil,
když tě dojal Irving.
Přišla sis jak malá,
ale já byl rád,
že ti můžu říkat
o lepším koncích,
co nás čekají.
Teď brečíš už jen kvůli nám,
asi jsi zjistila,
že jsou konce,
co v knížkách nenajdeš
A možná jsme to zjistili oba...
Tady jsem nemohla s dechem a musela jsem se štípat, jestli nesním...Protože jsem nejprve brečela u Shakespearových sonetů, pak u Robbiho a Pat, který pro ni kradl červená křesla do svého pokoje, aby se u jí u něj líbilo...a Irving? Stačí se začíst do Pravidel moštárny a člověk nad vší nespravedlivostí a láskou zatíná pěsti...
Ps: Psal jsi, že nemáš co říct, ale víš, já mám díky tomu všemu mco hezký večer. Takže...děkuji
06.04.2009 22:08:00 | Sunny
Hmmm, zájímavá úvaha s dobrým literártním doprovodem. Neznám nikoho, kdo by u Tří kamarádů zůstal v klidu! ;-)
15.03.2009 16:13:00 | Anita Buchtová
Pánejo, nemám co dodat. Opravdu moc povedená básnička, navíc ten nápad každý rok jiný autor... Prostě supr!
27.02.2009 07:27:00 | Tracy Beakerová
výborné. má to hloubku, všechno ostatní bylo už napásno v ostatních komentech..
10.02.2009 18:23:00 | paranoidandroid
těžko vyjádřit pocity, které ve mě báseň vyvolává a jeden ST je málo ... a děkuju za tvé zastavení a milý komentář
06.02.2009 14:21:00 | 1dvatri
krasne i kdyz smutne dilko
no ja to rikam porad, zivot je svine...
05.02.2009 15:10:00 | strašidýlko-střapatý
Je moc smutná a bohužel z ní vyzařuje pravdivost. :( Ale co se dá dělat, to je život...
02.02.2009 20:54:00 | veronicie