Anotace: ****
Sbírka: Letní havraní zpěvy
Jak list na podzim padá k zemi
mně sneslo se pírko do dlaně,
v té pohodě přítel maluje mi
slunce a mraky oddaně.
Myšlenky vykreslí na plátno malíře
maluje štětci zteřelými...
Však vyschly ty barvy už předloni na jaře...
a přišel pocit viny
Co na plátně zbylo mi?
Slunce,mraky,křídla ptáků
A na dlani zůstalo...
Bílé peří černých mraků.
18.02.2009 17:08:00 SWEET13
Fascinující. Maš chvály hodnou slovní zásobu. Jistě nejsi jeden z těch většiny zdejších prozaiků. Jen piš dál :)
11.02.2009 14:44:00 kikis
Moc krásná,opravdu, ty obraty a pocity mě dostaly...asi proto že mi nesjou tak úplně cizí...
06.02.2009 15:48:00 Zasněný básník
A jéžiš, Saddova už tu zase otravuje, to slíbila že psát už nebude :( "Andy Air" /;-)/ moc se mi to líbí, máš všechno v pořádku a sice je to smutný, ale nádherný :) Těším se, až zase něco napíšeš :-*
04.02.2009 04:51:00 dream in emptiness
moc krásná a moc smutná.. ale on žije ve tvých vzpomínkách a ty jsou šťastné.. nebo ne? ;)
03.02.2009 23:06:00 koloušek
Tohle tvoje dílko je podle mně lepší, než deset těch, co mají desítky tipů. Je to o něčem, o pocitu - a o tom by měla být poezie, ne?
03.02.2009 21:41:00 saddova
krasne vyjadreno, rytmus jsem ti nepocitala, zcela mne dostaly obraty, smutna nostalgie..