Promoklá deštěm Alkoholem a Klasiky

Noc. V uších ještě trochu Tvého smíchu
smíchaného s klasiky a špetkou podbalkónové poezie

přede mnou tolik schodů
do Tvého
náručí

jsi jako New York
který v dlaních
polapil
papírovou
loďku
lidské
duše

myšlenku

že
zítra
bude
zase
den

ale je tma
a horko skoro jako při imatrikulaci
nemůžeš se jít opít
protože tam ještě
nikoho
neznáš

Noc. A třeba bude jednou zase velká láska v módě
A ty v mojí
koupelně budeš sušit vlasy nasáklé
deštěm alkoholem
a klasiky