Večernice

Jako malá holka,byla jsem ráda tanečnicí
protancovala celou noc a den
s nebeskou svědkyní,s jasnou Večernicí
prožila si každodenní sen.

Mladá nerozvážnost,vílí mysl
být tančícím bláznem snivým
vše praštěné mělo tenkrát smysl
vymykat se vším,býti jiným.

Roky mě malují vzkazy na tvář
a rozum přebíjí nerozum
už dlouho jsem nevnímala Večernice zář
a pro lehké myšlenky stavím si muzeum.

Vždy jednou za čas,chci se stát zas vílou
myslím si,že dobře mě to jde
však vidím zraky lidí,jak vyjou
když nerozumí ,o co tady jde.

Každý z nás zapomíná býti dítětem
ty hraním svět vždy rozzáří
tak jdeme otupělí tímto světem
a hloupé předsudky vše poráží.

Už nejsem krásná,něžná ,milá
to byla jsem,když jsem byla víla.
Určitě se známe milý
třeba jsme v jiném životě spolu žili.

Na lásku je trochu brzy
nebuď prosím zmatený
nikdy ale neříkej,
že je čas tvůj ztracený.