TRISTAN A ISOLDA

Ach Isoldo, cos myslila
Přicházím k tobě do zahrady
Já tolik jsem se modlila…
teď nad sebou se vzdávám vlády

Láska silnější než smrt
prázdnými důlky na mě zírá
Jen klidně vejdi, pane můj
kdo miluje ten neumírá

Já stejným šípem byl jsem zasažen
z poháru tvého nápoj lásky pil
Bezbranný jak dítě, v srdci obnažen
zde stojím abych zvítězil

Ach pane, úsvit se již blíží…
Já miluji tě, přísahám !
Má lásko, já ti neublížím
Tak tedy – VEJDI DO MÝCH BRAN