Anotace: ...noc prozářená svitem měsíce , někdy smutně usmívá se...
Modrá noc
hvězdy planou
oči tvé pravdě uhýbají stranou
chtěl jsi slzu naděje
co po tvém těle rozlije se
Ze svíčky vosk
vydržel by
na těle déle
ale to už dávno neplatí
stará zákoutí duše tvé
ať mi odpustí
oči mé jsou prokletí
zvířenka: máš mě přečtenou i mezi řádky:-) naděje pomalu se snad rozechvěje
14.03.2009 13:50:00 | BLUE-from-the-NIGHT
Ó,paní..tohle Vaše Modropsaní...zachytí se drápkem jemně,rozezní strunu tklivou ve mně...och...:-)ale,bylo to jen na vteřinku,krátké,zaváhání...nahlížím meziřádkům pod peřinku...prý že nehřeje,...a je tam!...zase naděje...:-)
12.02.2009 23:40:00 | zvířenka