V Radkově
V Radkově
Tma na návsi vpila se do ledu.
Černé zrcadlo zmrzlé hladiny
odráží bludičky prskavek
zabodnutých do čepic
maličkých bruslařek.
Co děcka dovedou
zdaleka nesvedu.
Tolik toho umí
No, tě pic!
Koukáme se na ně, radostí opilí.
Nedávno jsme je v kočárcích vozili
teď si tu sami na bruslích jezdí.
Tak ještě chvíli
vy mladinké víly
kouzlete na ledě
obrazce nádherné.
Nechám vás samotné
vy malé rodící se hvězdy
radovat se z hvězd na nebi
než budete muset jít domů spát
***
Do tmy na návsi začala okna plát.
Ke stavení blízkému mne pohání.
Co čeká uvnitř hlásá bílý papír sněhu na náspích.
A na něm stojí pro hosta pozvání.
Pozvání psané ptačími nožkami, pod kterými sníh taje:
"Vstup, vítáme tě."
Zevnitř je slyšet smích a v něm teplo kachlových kamen
smíchané s vůní vánočního čaje.
A srdcem na dlani.
Neodolám.
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Znám ten pohled z takzvaného 2D= jako sestra maldšího brášky a taky z vlastních hokusů pokusů na ledě...A to 3D příjde jak budu máma, jestli teda budu:D...Je to parádní!
16.02.2009 08:13:00 | kikis
teplo horkých kamen a vánočního čaje
vstoupila jsem s Tebou do dětského ráje
10.02.2009 16:44:00 | nejsembásník
Jak je vidět René já a Rudolf, nechodíš jen na golf...***líbí*
10.02.2009 12:35:00 | rybí prdy
ST ***
Podobně jsem se cítil, když jsem byl jako "Otec na procházce" viz mé dílko. To můj syn ale nebruslil. Taky je asi trochu starší než děcka na ledu. :-)))
10.02.2009 02:49:00 | Zasr. romantik
moc hezká ... ta první část - to chtěl být zároveň motýl?
10.02.2009 01:33:00 | Romana Šamanka Ladyloba
