Anotace: dvacet dva let stará básnička
DELFÍNI NA POBŘEŽÍ
Vytáhli z moře delfína
vůbec se nebránil
železa kladli mu na srdce
a rozškrábali něžnou kůži
a čekali co udělá
a on na to nic!
Jen tiše umřel
Za nejhezčích dnů táhnou
delfíni na pobřeží
do písku na pláž dřou
těla bolavý a umírají samotou
Pár lítostivých zapláče
a suché mrtvé delfíni oči
vyprávějí o lásce a o svobodě
to jen lidé v nich neumějí číst
Když zhasneš lampu
uslyšíš ze stínu
za záclonou
šeptat touhu delfínů
co nemají sílu táhnout na pobřeží
tak prosím jen chvilku mlč
neříkej nic