Pohádka o Květušce

Košilka z lučních květů,
rty, tváře ze sametu.
Na zimu mrazem se sklání,
rampouchy Květušku raní.
Však zjara za času otvírání studánek,
vlasy jí rozcuchá chladivý vánek.
A v létě, když odkvetou první květy,
tančí si s větrem pohádkové piruety.
Smutným podzimem, opadaným listím,
na sklonku života své chyby zjistí.