Bianka

Bílá lilie v záhonů růží a kopretiny,
trny obrostlá pro obranu,
tvá síla a laskavost vyčnívá nad naše viny,
někdy lže a i já občas klamu.
Blanko, silou svou bojovnice citů,
píšu ti báseň v pavilónu holobytů.
Jsi kapkou v moři a v kapce bývá síla,
veškeré křivdy jsem vám již dávno odpustila.