Anotace: čtu od Craiga Wrighta knihu "Labyrint a bojovník" a musím pořád bojovat
Oficiálně nic nikdo nevyhlásil.
Svádíme svá klání s rytíři.
Je horko, vzduch by se dal krájet,
paličky bubnů zavíří.
Ne na život a na smrt, stejně
na hrudi mé štít je z oceli.
Stojím tu s tebou, proti tobě,
kdo rány naše zacelí.
Já píšu krví srdce svého,
když miluji, hned přísahám.
Příliš se bojím neznámého
a nikdy neodkládám zbraň.
Ach bože, všude tolik krve -
zesláblá náhle klesám k zemi.
Ať naposled či napoprvé,
cítím se opuštěna všemi.
Přineste věnec pro vítěze!
Tribuny bouří nadšením,
Já, lásko, toužím po tvé něze.
Co přijít má, to nezměním.
15.02.2009 20:40:00 Markéta Hl.
Díky moc, teda únor bývá pro mě "temné období" ale zase když můžu takhle psát, tak si moc nestěžuju, díky
15.02.2009 20:16:00 uživatel smazán
Ale dámo, ještě dodatek - ten text, či báseň, je lepší o pár tříd než všechno, co je na Literu právě okolo, což může být tedy subjektivní pocit, řekněme, že je to kompliment***
15.02.2009 20:10:00 uživatel smazán
Ale dámo, ještě dodatek - ten text, či báseň, je lepší o pár tříd než všechno, co je na Literu právě okolo, což může být tedy subjektivní pocit, řekněme, že je to kompliment***
15.02.2009 19:44:00 uživatel smazán
No Markéto, tahle poloha Ti moc sluší...*** Líbí jako celek, ale některá místa i víc*** Takže když to sečtu
-st- Tě nemine***jéminé***hradní paní v roztrženém kombiné...***To víš v podhradí ti písničkáři mají jazyk prostořeký a žijí, baví se i víno pijí ať jsou, či nejsou, zamrzlé řeky...***