V prošlápnutejch keckách Ke hvězdám!

Život - běh na dlouhou trať
v prošlápnutejch
keckách

....
jednou jsem běžel podél řeky
byla už tma a do vlasů uplakaných potem
utopil jsem tenkrát jedinou
myšlenku na Tebe
v těch slaných
perlách
své horké
hlavy

řeka byla plná nebe
až to vypadalo jako by spolykala celé plato
hvězd
jako by chtěla navždycky usnout
už nikdy neomýlat
své lačné
břehy

....

Tenkrát jsem byl já plnej Tebe a chtělo se mi strašně žít!
I když jsem původně šel běhat
abych zapomněl

na to jak se strašně umíš
zlobit

a jak potom pláčeš
když objímáš
nahá kolena
uprostřed
bezhvězdných
nocí

Chtělo se mi strašně žít!

....
pro Tebe