Anotace: ...
V mé mysli s nezvanými hosty
rozmlouvám často v zahradách
Tráva tu bývá mnohem zelenější
jak překročil bys jiné země práh
Nad hlavou přebíhají mraků stíny
tu jemný samet, vzácný nach…
S přicházejícím večerem tu čekám
Jak blízko zdá se hvězdný prach
Jemný vánek ve větvích tu šumí
a spánek už mi klíží víčka
Pak stačí poryv větru ve tmě
Otevřu oči – místo slunce svíčka
V mé hlavě vládne opojení…
Na nebi vládne temná luna
Včerejší den se v dnešek mění
noc šeptá slova tajuplná
Markétko, těším se na večer, aby mi moh spánek zavřít víčka a místo slunce, rozhořela se svíčka...a i když básnička začíná nezvanými hostmi v mysli, je to pohlazení.
18.02.2009 15:01:00 | René Vulkán
Velmi pěkné, nutí dumat, co bude dál. Tak nějak hezky nedopovězená.
18.02.2009 13:42:00 | Zasr. romantik
Mám podobné zážitky z podobných míst. Navíc je to území plné živých organismů: od brouků přes drobná zvířata a někdy zabloudí i větší.**
18.02.2009 12:00:00 | rybí prdy