Ukrytá myšlenka

Nemyslím na tebe, jsi se mnou totiž stále,
když znavená usínám, či tančím v plném sále.
Má hvězdo noční oblohy,
blikající před vyhasnutím,
vojenské zálohy
k bitvě vás nedonutím.
Nemyslím na nás dva,
MY zvolna pohasíná
a zpět se vrací ty a já,
cesta nelehká, dřina.
Jsi přeludem mým, snem a touhou,
kapička za kapkou stává se silnou strouhou.
Návrat je bolestný,
nezměnná rozhodnutí.
Náhodný pocestný
a v nitru zvláštní pnutí.
Tiše, tiše, tichounce,
lehce, lehce, lehounce
ptačí pírko k zemi padá,
jen vzpomínka ta nezapadá.