Tam o půlnoci,
kdy si dva roky předávají vládu,
polibkem zpečetěný,
poslední z dnů.
Na něžná slova také se dostalo,
objetí, tolik polibků,
alkohol proudem do hrdel se řítí,
k poslednímu z dnů.
Na palandě,
pod přítelem a neznámou holkou,
tajemství dva lidé si předávají,
jeden dostává pozvání k poslednímu dni.
Už dva měsíce v těle,
kráčí vzhůru a drží opratě bolesti,
nespěchá, je si jistá svým cílem,
vede za ruku a postrkuje,
černá tma a chladivá jáma čekají…