Večer, noc,ráno

Já kolem postele růže zasadil
a v noci vzešly bodláky
jěšte večer když jsem padal
do peřin já věřil v zázraky
když usínám tak klesám
do díry směrem k jádru zemi
ale z toho já strach nemám
z tmavé mastné hlíny
vždy pak najdu lano nebo
žebřík a vyšplhám do peřin,
každou noc se toulám
v chodbách norách tunelech,
mě honí voda v podzemí
se zvukem z dálky strašlivým
ale s toho já strach nemám
já nejsem snový podivín
já býval kdysi horníkem
v časech hodně vzdálených
země hlubin, tma a smrad
mému spánku nevadí
mě jen trápí jedna věc
já chci věřit v zázraky
chci vyrubat ty bodláky