Proč krčíš rameny
Děvky jsou něžné
jejich rty
hořké, když se smějí
pro pár panáků
ustelou si na márách
černému trojrožci
malují si svět
na skle
skrze tříštící
se kapky dechu
když pod avantýry
městský plevel
bující mezi dlažbou
vytváří svou parodii
na vzkvétající domov
zatímco Popelka
za dveřmi
střídmě upíjí
potají
z oříšků
svého Prince
Je to obraz za oponou zavřených očí. Taková ta pravá skutečnost, do které se vejde ze světla.
26.06.2015 07:08:59 | Jan Urban
Našla jsem v ní cosi... silnějšího, než je pár veršových řetězců... Je v ní víc!
21.04.2009 20:29:00 | Jasmin de Paris
smutná pohádka... ale moc krásná... tohle se ti opravdu povedlo ... ***
04.03.2009 20:25:00 | prostějanek