Anotace: mám chuť být patetik, dneska opravdu jo...
Bubnování motýlích křídel
na zavřené dveře
prázdného srdce
uprostřed pouště
tvojí duše
je jen voláním
co zní tišeji
než tiše
v tom vyprahlém kraji
v oblasti srdeční
šeptem křičí ztracený
poslední z odvážných
co se sem vydal
navždycky okouzlen
a navěky lapený
marně se dovolává
poslední rány
z milosti…
23.03.2009 18:13:00 NikitaNikaT.
Je to hezké, krásné zamyšlení, cítím smutek a jistou bolest... ale neboj, motýl se neutluče a jednou se mu podaří ty zavřené dveře, jen tak mávnutím, otevřít. ST! za poutavý obsah.
09.03.2009 21:43:00 Anne Leyyd
Mě se opavdu líbí, i když působí trochu smutně. A jinak mě taky zaujala tvoje přezdívka! Originalita se cení! :)
07.03.2009 10:38:00 JA.RO.
prvně mě zaujala tvá přezdívka :-), pak anotace k té básni (až jsem se bála, jestli to bude čitelné až do konce...) a pak mě zaujala ta samotná báseň
06.03.2009 17:29:00 losscar
Jestli pro tebe ty zavřené dveře mají význam, tak najdi v sobě sílu a přečkej bídu než se otevřou, ale jestli se ti jeví nevábné, tak odleť jinam :-) -ST- moc pěkné