Vrtkavá realita...

Svítí, svítí, je krásné,
najednou zas zhasne.
Ponuré, černé kvítí,
za chvíli zas plamínkem svítí.
Obchází velkým obloukem,
nevnímá ostatní,
ale zas někdy dorazí se zářícím kloboukem,
a život druhým rozjasní.
Někdy něžně pohladí,
jindy rána pěstí,
jo, to je prostě štěstí!