Jak Romeo a Julie

Shlížíš dolů z balkónu vysokého,
jenž pokrývá zelené kvítí,
čekáš tam na Romea svého,
až noc svými slovy rozsvítí.

Oči tvé září láskou a nedočkavostí,
tělo se vzpíná – co přijde již ví,
nikdo však netuší, že skončí to krutostí,
smrt stihne Romea, též Julii navštíví.

Má krásná dívko, má rudá růže,
lásku svou nehynoucí chtěl bych ti slíbit,
však proti osudu nikdo nic nezmůže.

Poslední přání mám - rtíky tvé políbit,
vyznat ti lásku, dotknout se hebké kůže,
pak můžeš si mne vzít k sobě, můj bože.