Anotace: ...tož dobrou chuť...
Jarní únava čile
ohlodává staré kosti...
Do přesycených uší
syčí ticho
kořeněné ptačím smíchem..
Oči hladově žvýkají
pupeny keře josty..
Nenasytné plíce sají
pravý lesní vzduch...
Vyprahlá duše loká
vláhu slastných okamžiků..
Mlsné jazýčky milenců
se s gustem degustují...
Lačné prstíky bloudí
krajinou snů a..
Do jejich stop
tisknou se
srdečné pozdravy
žádostivých rtů
Země se otvírá světu..
Láska a víra
Je tu!!!
jojo, to o těch pupenech josty na mě tak silně zapůsobilo, až jsem dostala na ně chuť...myslím tím samotné plody, ale chuť pupenů, asi nebude taky špatná...zkusím, uvidím...celkově ST, oprávněné
16.03.2009 21:32:00 | kikis
Tvá báseň je lahodná a já ... hladově hladím hlasitý hlahol hladiny hlučivě hlubokého potoka za chalupou, jediné známky jara v horách, kořeněné ptačím smíchem.
16.03.2009 15:07:00 | Kapka
Mlsné jazýčky milenců
se s gustem degustují...
SAKRA DOBŘE VYJÁDŘENO*
15.03.2009 18:08:00 | rybí prdy
Skoro jsem dostala hlad... ten odstaveček s degustací se mi moc líbí! :o))
15.03.2009 16:22:00 | labuť