Jarní probuzení

Má touha po jaru se rovná touze slunce,
aby tě paprsky zlatými po tváři pohladilo,
navléklo ti tričko krátké, opálilo tvé ruce,
opojnou a veselou náladu v tobě probudilo.

Svět tiše ožívá, září všelijakými barvami,
ty tiše posloucháš přírody jarní píseň,
sedíme v trávě, ptáci poletují nad námi,
cítíš jak slábne ze zimy tíseň.

Oba dva víme, že jaro probudilo i nás,
ruku v ruce jdeme rozkvetlým parkem,
jestli jsem kdy šťasten byl, tak teď s tebou.

S němým úžasem obdivujeme tisíce krás,
tváře si chladíme lehounkým vánkem,
svět zdá se krásný, leží nám u nohou.