Zpět k pažbě

Nevyhnutelná setkání
pažba a hlaveň a spoušť
kovově naráží
prostřelit si plíce
houšť, jen houšť
chci zase líp se nadechnout
nebo možná
zaměřit
a čistý průstřel dlaní,
za něj
nechat se zavěsit
do míst kde civitas Dei
protíná nudu vezdejší
v proudech
linearity času
nechci být pozdější
jsem na rybníce
v kruzích, v kolech
navrátím se
zas zpět k hlavni pažbě spoušti,
vždyť k sobě dávno nevedem
a zase začít a končit
čistě
průstřelem.