Inkognito

Nežijem a nespíme,
životem se plahočíme,
jak uštvaný bestie.
Máme zlatou politiku,
co více si přát,
držet hubu a bejt hodný,
na hlavu si srát.

Ale my si nestěžujem jsme tu všichni Inkognito,
nikdo nás nevidí ani neslyší,
místo hudby dolejhá ticho do uší.

Topíme svět ve svým žalu,
nikdo nás už nemá rád.
A co takhle přestat brečet
a panáka si dát?