Nad šálkem šípkového čaje
(vdechuješ slastně jeho silnou vůni )
přemýšlíš o vyhnání z ráje.
O tom, proč nejsi na výsluní.
I šípek kdysi růží byl,
květinou, která krásně voní.
Až s podzimem se vybarvil.
Minulost nikdo nedohoní.
Přišla stovka s tvojí básní
i o tom vyprávěl čaj,
šípek nad růží se zasní,
milý šípek, na okraj...
:o)
Jiří senior
09.04.2009 06:00:00 | j.c.