Je tak nudný,
někdy veselý a někdy smutný.
Každý si ho řídí sám,
já teď smůlu velkou mám.
Kež by pro mě skončil říkám si,
na to,
že mě nikdo nepotřebuje už zvykám si.
Určitě tě někdo potřebuje ... třeba já se těším až si od tebe přečtu novou pokud možno trochu veseljší :) básničku! Nesmutni, ono zase bude líp! Vím co říkám! :)
22.03.2009 11:14:00 | Anne Leyyd