RANO V ULICÍCH

Neslyšně kroky plouží se ulicí
je vidět jen stín
co se ztrácí
z tisice vin
v lahvi zůstal splín
co na mně křičí
se nedozvím
v tom se utápím
a tapu v probuzení
před rozedněním
ve slovech,v hledání
a denní ptáci
se už probudili
a pochopili
smutek kalných rán
a já sám
jdu spát